< >

Sídliště Ostrava-Poruba

Poruba – první krásné socialistické město Československa. Poválečný rozvoj průmyslu a těžby uhlí na Ostravsku přinesl nevídaný nárůst počtu obyvatel. S nástupem komunismu se havířsko-dělnická lokalita měla stát vzorem budoucích měst a obrazem kultury pracujícího lidu. Plány na výstavbu nových měst a čtvrtí započaté již roku 1946 byly rozpracovány už s ideologickým podtextem, ve stylu socialistického realismu.

Pro vybranou lokalitu západně od centra Ostravy rozpracoval kolektiv Vladimíra Meduny směrný územní plán. Vycházeli z dvacetileté prognózy vývoje a inspirovali se zkušenostmi sovětských architektů. Nová Ostrava měla být samostatným městem do roku 1963 s 150 000 obyvateli. V roce 1957 však byla Poruba spojena s Ostravou a zůstala nadále „jen čtvrtí“.

Její urbanismus je odvozen z principů klasicismu: symetrické sestavy obytných bloků se soustředí podél uličních os, které směřují k jedinému úběžníku – Krajskému národnímu výboru. Počet ulic byl podle sovětského vzoru omezen na 10 (5 hlavních), což „zamezuje zmatku a ponechává prostor monumentalitě“. Rozmístění veřejných budov vytvářelo sestavu náměstí, gradovaných k centrálnímu bodu okrsku. Socialistické stavebnictví oproti svým předchůdcům chtělo naplňovat všechny potřeby člověka, z nichž dříve prý opomíjené „potřebě krásy“ odpovídalo uplatnění výzdobných prvků – sgrafita, štuku, drobné plastiky, ale také barevnosti, říms, či věžiček. Cílem byla jasná a vznešená forma určená k „oslavě všedního dne pracujícího lidu“. I proto se u vstupu do nové Poruby objevují triumfální vstupní slavobrány.

S postupující výstavbou i historickým děním se koncept socialistického realismu (sorely) ukázal neudržitelný. Třetí porubský okrsek ještě zachoval blokovou koncepci, ale staví už z panelů. Okrsek IV. a následující již pracují s volnou otevřenou strukturou a plně využívají technologie prefabrikátů.

Adresa: severozápadní část Ostravy

Realizace: 1952 ‒ 1961

Stavebník: Ostravsko-karvinské doly n. p., Nová huť Klementa Gottwalda, Vítkovické železárny Klement

Projektant: Vladimír Meduna, Rudolf Spáčil, Miloslav Čtvrtníček

Zhotovitel: Československé stavební závody, n. p., Bytostav Ostrava ad.










x



Mapa:

< >