< >

Obchodní dům Bílá labuť

„Zázrak na Poříčí“, obchodní dům firmy Brouk a Babka dostal jméno podle hostince, který nahradil. Dvanácti podlažní nákupní palác, ze skla a železobetonu, navržený architekty Kittrichem a Hrubým, byl otevřen na prahu druhé světové války a ve své kategorii představoval evropskou špičku jak z hlediska architektury, tak z hlediska provozu. Dodnes obdivujeme nadčasový design takřka plně proskleného průčelí, které předznamenalo éru závěsových fasád. Řadou převratných novinek oplýval i interiér. Patřily k nim v prvé řadě eskalátory, nebo nevídané pokladny ze kterých se potrubní poštou svážely účtenky do místa centrální evidence.

Vnitřnímu komfortu budovy značně přispíval zmíněný skleněný plášť, vyrobený z neprůhledného izolačního skla Thermolux – třívrstvé skleněné sendviče s mezivrstvou skelných vláken kromě výborných tepelně-izolačních vlastností působily příznivě i opticky. V prodejních sálech bylo použito unikátních patentních překlápěcích oken systému IPPEN. Uliční průčelí obchodního domu tvořilo samonosné okno o rozměrech 33 x 18 m. Výkladce ve vstupní části do obchodního domu byly obloženy nerezovou ocelí Poldi Anticorro.  Líc fasády zůstával stříbřitě zářivý a dovnitř pronikalo intenzivní rozptýlené světlo. Regulaci klimatu zajišťoval americký systém Crittall, který obstaral jak sálavé topení, tak i chlazení pláště.

Vedle přebohaté nabídky bylo zárukou dobrého nákupu i pohodlné zázemí jak pro zákazníky (dětské koutky, odpočivné kiosky, střešní terasa, bufet), tak pro zaměstnance.

Tyto vymoženosti i volné variabilní dispozice s vybavením, které navrhl Jan Gillar, předvídaly dynamiku vývoje, kterému chtěl OD vyhovět i do budoucna. Stavba Bílé labutě naplňuje plně kritéria vědeckého funkcionalismu – forma vychází z bedlivého studia psychologie nákupu a prodeje a z obchodního domu dělá „divadlo, jež má nevšímavého chodce zpracovat v užitečného kupce“. 

Pečetí modernosti a korunou paláce se stal tehdy největší – 8 m vysoký – neon labutě, který dodnes září nad Prahou.

Bílá labuť je jednou z nejvýznamnějších staveb českého funkcionalismu 30. let. 20. století. Je zapsaná na seznamu kulturních památek, ale její současný stav je velmi neutěšený.

Adresa: Na Poříčí 1068/23, Praha 1

Realizace: 1937 ‒ 1939

Stavebník: Jaroslav Brouk, firma Brouk a Babka

Projektant: Josef Kittrich, Josef Hrubý, interiéry Jan Gillar

Zhotovitel:








x



Mapa:

< >