Zdymadlo přetínající Labe pod hradem Střekovem v Ústí nad Labem bylo postaveno pro zlepšení splavnosti zdejších peřejí a je posledním vodním stupněm labské vodní cesty v Čechách. Střekovský jez patřil v období první republiky mezi největší a nejmodernější na našem území. Disponuje dvěma plavebními komorami různých velikostí, rybím přechodem a je zde zbudována průtočná elektrárna, osazená třemi vertikálními Kaplanovými turbínami o celkovém výkonu 19,5 MW. Na rozdíl od většiny vodních elektráren je střekovská elektrárna využívána stabilně a v době svého dokončení byla největším energetickým vodním dílem v Československu.

Střekovské zdymadlo bylo plánováno již před 1. světovou válkou, tehdy ovšem jako prostý jez s plavební komorou. Teprve po válce bylo rozhodnuto o energetickém využití stavby. Byl tedy vybudován jez o čtyřech polích s dvojitými ocelovými deskovými hradidly, která jsou zavěšena na tzv. Gallových řetězech na ocelovém mostě, v jehož útrobách je umístěna strojovna elektromotorů i jezový velín. Přehrazením vznikla nádrž o délce vzdutí 19,8 km a hrazenou výškou přes 10 metrů, což ji zároveň činí nejvyšším českým labským stupněm. Zajímavostí je, že technická lávka je v denním provozu přístupná a slouží jako součást turistické stezky.

K překonání výškového rozdílu vodní hladiny slouží dvě plavební komory – větší o rozměrech 170 x 24 m a menší o dvou komorách 80 x 13m. Přestože byly budovány skoro před 100 lety, jsou tyto parametry stále dostačující.

Jelikož zdymadlo bylo vstupní branou česko-německé vodní cesty, byl na čela plavebních komor osazen reliéf českého lva s Masarykovým jménem. Za německé okupace byl státní znak odstraněn a navrácen byl v novotvaru teprve v roce 2010.

Většina strojů i zařízení na Střekově je původní a dílo jako celek je chráněnou kulturní památkou.