< >

Hradec Králové – salon republiky

Jádrem dnešní podoby Hradce Králové jsou stavební aktivity období do 2. světové války. Kulturní ruch té doby přinesl městu přízvisko „salon republiky“ a přivedl osobnosti, které tu zanechaly významnou stopu. Z hlediska architektury to bylo jistě působení Kotěry, Gočára, Rejchla, Lisky, Sandera, ale hlavně zájem tehdejšího starosty Františka Ulricha.

Ač v Hradci nebyl domácím, nejhlubší otisk tu nechal bezesporu Josef Gočár. Za 30 let zdejšího působní připravil pro Hradec na 30 projektů a svým regulačním plánem zásadně ovlivnil i budoucí rozvoj města. To se pak na oplátku stalo kronikou osobního vývoje architekta a jeho cesty od secese, přes modernu až ke konstruktivismu.

Gočárova první hradecká realizace souvisí s jeho působením u Kotěry a nepřekračuje meze secesního dekorativismu (průčelí sgrafitových domů na Pospíšilově třídě, 1905). Stavbou, která přinesla věhlas i kontroverzi, bylo tzv. Gočárovo schodiště – přes drobné měřítko monumentální řešení přístupu ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie (1910). Klíčové období započalo výstavbou Agrobanky (1922), kde už je patrný odklon od dekorativismu. Následující projekty školních budov (Státní odborné koželužské školy, včetně vily ředitele, budovy Rašínova státního gymnázia) a soubor škol nižšího stupně a mateřské nezapřou Gočárovu návštěvu Holandska. Budovy ve své kompozici přímo vyzývaly k reformní výuce, vedoucí až ke škole na volném vzduchu. Objevené kouzlo prostupování architektury a krajiny je tím, co Gočár nejvíce zúročil v radiálně-okružní regulaci města, která mu byla svěřena roku 1925. Schéma, ve kterém historické centrum obemyká nový prstenec, rozčleněný šesti komunikacemi a pásy zeleně, je ve struktuře města dodnes patrné.

V letech 1927–1932 postavil v Hradci Gočár železobetonovou konstruktivistickou budovu Ředitelství státních drah s výplňovým zdivem, jeho práce zde vyvrcholila v letech 1931 až 1936 návrhem a realizací Okresního a finančního úřadu, když Gočára ke spolupráci vyzval Ulrichův nástupce J. V. B. Pilnáček

Na úspěších meziválečné výstavby Hradce Králové se podíleli také další významní architekti – Oldřich Liska (např. Městské lázně), Josef Fňouk (např. Novákovy garáže, dnes Palace Hradec Králové), Otakar Novotný (Palác Steinský-Sehnoutka, dnes ČSOB), Jan Rejchl (např. Sborové velitelství, dnes Lékařská fakulta UK), Václav Rejchl (např. výpravní budova hlavního nádraží nebo krajský soud), Bohumil Sláma (monumentální kostel Božského srdce Páně). Velký podíl na úspěšné výstavbě města kromě významných architektů, stavitelů a osvícených starostů měla rovněž městská technická kancelář, která stavební činnost bezprostředně řídila. Lze konstatovat, že tento pozitivní vztah k moderní architektuře je pro východočeskou metropoli charakteristický dodnes.

Adresa: Hradec Králové

Realizace: 1918 ‒ 1936

Stavebník:

Projektant: Josef Gočár, Josef Fňouk, Oldřich Liska, Otakar Novotný, Jan Rejchl, Václav Rajchl,František Sander

Zhotovitel:










x



Mapa:

< >